11. den – Balijská masáž, nejdelší procházka a nejdražší dezert

CrossFit hnedka poránu

Dnešní ráno je ve znamení CrossFitu pod vedením trenérky Janči Velíškové.  Což je jedna z našich spolubydlících, která pracuje na projektu Pestryjidelnicek.cz a ve volném čase dělá trenérku. Dáváme si pořádně do těla – angličáky, horolezci, kliky, panáci a další masakrózní cviky. Po cvičení máme za odměnu bazén, vločky s jogurtem a spoustu slaďoučké papáji.

Viky maluje obrázek tuží a Martin má hned po snídani zase hlad, Péťa předstírá práci na noťasu. Takové normální ráno v naší vile.  Dnes máme v plánu vyrazit do města na oběd, pak vyzkoušet masáž a trošku se projít.

Smog na Bali

Cesta do města je jako vždycky totálně zacpaná a smradlavá. Autem tady nemáte moc šanci. Využíváme výhod skútru a bereme to na prasáka po chodníku jako ostatní jezdci. Dýcháme čistou vůni smogu, paráda. Všímám si malého prcka u maminky na motorce. Má na sobě slušně tlustou péřovku, proč asi? Že by jim tu byla zima nebo to mají jako ochranu proti pádu? Raději nad tím dál nepřemýšlím, protože v letních šatech na ramínka bych se svlíkla z kůže raz dva.

Zkoušíme balijskou masáž

Po uspokojení našich žaludků se jdeme nechat rozmazlovat do zkrášlovacího a masážního salonu Blissful salon & spa. Rozhodneme se pro tradiční balijskou masáž celého těla.  Ceny jsou tu velice přívětivé. Za hodinovou masáž platíme 80 000 IDR (ani ne 160 Kč). Po vysvléknutí se téměř ze všeho oblečení začíná masakr teda masáž.

Masérka si bere do parády nejprve lýtka a celé nohy, což docela bolí. Když se mi přesune na záda a celou vahou se o ně opře, slyším a hlavně cítím dvě pořádná křupnutí za sebou. „Aau“, zasyčím a pak se musím smát. Masérka se polekala, jestli mi něco neudělala. „OK, no problem“, omlouvám se a nechávám ji pokračovat dál. Po hodině masírování se cítím jako znovuzrozená. Takže balijskou masáž můžu doporučit.

Tradiční balijská masáž
Tradiční balijská masáž celého těla

Campuhan Ridge walk – zatím nejdelší procházka (necelé 3 km)

Namasírovaní naolejovaní, v novém těle se vydáváme na procházku Campuhan Ridge walk. Cesta vede malebnými kopečky a nabízí krásný výhled na údolí po obou stranách.
Vychutnáváme si čerstvý vzduch a potíme se ve vlastní šťávě. Kontrolujeme každý došlap, protože se nám pod nohy pletou nehezké hnědo-oranžové stonožky. Kmitají nožičkama, opravdu jich mají hodně, asi sto 🙂 Později se dozvídáme, že jsou opravdu jedovaté.

Campuhan Ridge Walk
Campuhan Ridge Walk – pohodová procházka mezi poli
Bali
Pozor na jedovaté stonožky na cestě!

Nejlepší dezert na Bali

Na základě předchozího doporučení spolumajitele co-worku Outpost se přesouváme do Room4dessert. Prý tu mají nejlepší domácí dezerty na Bali, majitelem tu je nějaký New Yorčan. Po chvíli hledání objevujeme barák s omlácenou omítkou, uvnitř nepřirozené šero. Poté se ale usazujeme na příjemné zahrádce. Wow, pěkná pálka za dezertík.

Ceny se tu pohybují od 85 do 110 000 IDR (cca 200 Kč), což je na místní poměry opravdu hodně. Když chcete držet rozpočet nízko, naobědváte do 50 Kč 🙂 Jsme tu na doporučení, takže si dopřejeme. Dezertíky vypadají stejně dobře jako chutnají.

Dezerty v Room4dessert
Dezerty v Room4dessert

Konečně točené pivo

Večer máme sraz ještě s pár lidma z naší nomádské grupy v Pizza Bagus, kde točí na jednom z mála míst točeného Bintanga. Chmelový mok z pípy jsme měli naposledy snad v Čechách na Stěně, když jsme se loučili s naší HK partou 😀  Na Bali čepují  pivo jak jinak než do třetinek, takže se obsluha má co ohánět.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.