Bali: Nusa Penida – Ráj jen půl hodinky od Bali

59. den

Nusa Penida, zatím moc neobjevený, divoký a turisticky nezkažený ráj. Po dvou výletově volnějších a navíc pracovnějších dnech (č. 57 a 58) 🙂 se vydáváme na další ostrov východně od Bali.

Lodí z Nusa Lembonganu na vedlejší ostrov Nusa Penida.

Lodí se přesouváme z Lembonganu na Nusa Penidu. V „přístavu“ Lembonganu jsme sehnali dopravu autem na druhou stranu ostrova a transport lodí od žlutého mostu. Auto sdílíme s dalšími několika baťůžkáři. Dáme se do řeči s Amíky, kteří se toho nebojí a nachodili 2 000 km na Zélandu. Na motorové lodi jedeme s místňákama, asi 15 minut a jsme na druhém ostrově. Nusa Penida!

Vylezeme z lodi a hned se k nám nachomýtne sympaťák Balijec. Když mu řekneme, že jsme z Republika „Čeko“, tak na nás spustí celé věty česky. Nevěříme vlastním očím, teda uším. On tu totiž pracuje už 3 roky s Ceškou Monikou v Dive centru, takže tu češtinu má hezky naposlouchanou, ten akcent! Dá nám pár užitečných rad, kam se máme na Penidě podívat a ještě pro nás společně domluvíme skútra – 60 000 IDR, více to usmlouvat nešlo (z původních 80 000 IDR). Plná nádrž.

Nasedáme a bez helem si to frčíme do „centra“ ostrova. Helmy tady bohužel nejsou moc v kurzu, policie to prý nekontroluje a bezpečnost asi nikdo neřeší. Podél široké silnice se zelenají palmové háje, nádhera.

Bydlíme v bambusové chatce

Ubytko Dragonfly jsme sehnali na druhé zastavení u milé místňačky Dewi. Moc příjemný bungalow z bambusu. Roura trčící ze zdi se nazývá sprchou a záchod se splachuje plastovou naběračkou ze soudku.

Krátký odpočinek a káva na vyhlídce nad mořem. Po části pobřeží se pěstují mořské řasy. Jdeme se přesvědčit z blízka, abychom zjistili, že se opravdu jedná o to zelené, na čemž si často pochutnáváme v podobě sushi. Je to taková zelená tráva měkká jako mech.

Jeskynní chrám Goa Giri Putri

Balijco-Čech v přístavu nám doporučil jeskyni na východě. Jeskynní Goa Giri Putri, někdy označována taky podle nedaleké vesnice Goa Karangsari. Jeskyně stojí na půl cesty mezi Sampalan a Suana a určitě stojí za návštěvu.

Jedná se o chrám, což se rovná mít sarong, Pokud jej nemáte, zapůjčí vám jej za 5 000 IDR. Nejprve musíte zdolat asi stopadesát vysokých schodů (v sarongu, který se vám plete pod nohy) a pak vám nahoře řeknou, že musíte vlézt do takové miniaturní škvírky jakože vchod do jeskyně. Nechápu, jak se sem může nacpat někdo, kdo má 100 kg a více. Zapíšeme se do návštěvnické knihy, a dáme vstupné 20 000 IDR.

Překonám fobii z uzavřeného prostoru, pozor na hlavu, pár metrů po všech čtyřech a pak už se dá normálně postavit, jakmile jste uvnitř. Wow, velkolepá podívaná. Jeskyně nevídaných rozměrů, s několik obřadními místy -„chrámy“. Dozvěděli jsme se, že jeskyně může pojmout až 5 000 věřících, ale to bychom tam opravdu být nechtěli. Míjíme řadu místu určených k modlení, létající netopýry, větráky a na konci je vidět světlo a východ.Tím však nejdeme, prý by nás sežrali opice, vracíme se stejnou cestou. U posledního modlitebního místa dostaneme symbolický červeno-modro-bílý náramek.

Večeře s Mt. Agungem

Večer jako obvykle sháníme něco k snědku. Máme vyhlídnutý Warung Makan Boga Segara
na luxusní vyhlídce nad mořem. Sedí se na podsedácích v otevřených bambusových domečcích.

Já si dám grilovanou chobotnici na tyčce, zeleninu a jarní závitky a kokosáka. Matěj si objednává rybku zaplavenou v chilli papričkách s rýží a smoothie. Čučíme na moře v pozadí s dominujícím Mt. Agungem a vstřebáváme zážitky z celého dne.

Fotogalerie:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.