(67. – 77. den)

Po dvou týdnech strávených v Kuala Lumpur, hlavním městě Malajsie, vám konečně můžu shrnout, co jsme tady celou tu dobu dělali, viděli, navštívili, poznali a ochutnali. Většina dnů probíhala tak, že část dne se sedělo u kompů a zbytek dne se výletilo. Občas se přihodilo, že jsme se na výletě zapomněli celý den 🙂

Jinak celkově se nám na „Blátivém soutoku“ (jak se KL taky přezdívá) moc líbilo. Přestože jsme spíš na přírodní scenérie, bylo zajímavé pozorovat všechny ty mrakodrapy a stavební jeřáby, barevně nasvícené město, mumraje aut a lidí, působivé mešity a nebo pestrost místní kuchyně. Zkrátka i velká města mají svoje kouzlo.

Obří obchodní centrum (Berjaya Times Square)

Ač bych neřekla, že tohle mega obchodní centrum bude naším výletním cílem, tak nakonec opravdu bylo. Když se podíváte na turistické atraktivity Kuala Lumpur, doporučených obchoďáků je tu požehnaně. Nedalo nám to a vypravili jsme se do největšího centra nákupů a zábavy v městské čtvrti Bukit Bintang. A je to tak, horskou dráhu a další sci-fi atrakce jsme v nákupáku doposud nezažili. Kam se hrabe Palladium 😉

Matěj mi nadšeně hlásí: „Já si zajdu do kina a ty se tady zatím můžeš kochat obchodama“ Jen kochat? :-)) OK, domluveno. Matěj šel do kina na Kong sculle island a já zatím prošla celé centrum křížem krážem, přičemž jsem tam našmajdala asi 10 000 kroků a nic zásadního jsem nepořídila.

Zjistila jsem, že v některých patrech jsou obchody typu „tržnice s padělkovým zbožím“ a v dalších patrech zase luxusní obchody, sem tam i ta střední třída. No řekněte, Adidas superstar za 200 Kč to asi originál nebude, za tu cenu nemohli ty boty snad ani vyrobit 🙂 V přízemí se můžete výborně najíst v jídelním koutku Taste of Asia. V horních patrech si nechat vyprat prádlo, skočit si na masáž, kosmetiku, do fitka, solárka nebo se nechat potetovat.

Berjaya Times Square – horská dráha uvnitř obchodního centra, mazeec 🙂

Mešita Masjid Al-Bukhary

Krásnou zdobenou kopuli mešity Al-bukhary jsme mohli pozorovat ze střechy našeho hotelu. Jednou jsme se tam chtěli podívat, ale zrovna bylo zavřeno. Máme smůlu, ale i tak hezká podívaná.

Chinatown Kuala Lumpur

Jako každé větší město má i KL svoji čtvrť Chinatown. Aby ne, když asi polovinu obyvatelstva města tvoří Číňané. Vydali jsme se tedy na večerní Petaling Street za září červených lampionů.

Chinatown - Petaling street — Chinatown – Petaling street – začátek tržiště

Kdo si chce nakoupit padělané kabelky, boty, brýle, hodinky či nějaký hadřík – Adidas, Louis Vuitton, Calvin Klein, Nike a tak dále.. K tomu ochutnat místní čínskou kuchyni, tak bude v Chinatownu jako ryba ve vodě. Prodejci fejkových věcí byli dost neodbytní a moc nechápali, že nic z jejich krámů nepotřebujeme. My jsme tuto část spíš jen prolítli, nakoupili levnou magnetku Malajsie a sušené maso (hodně nám připomínalo náš salám, to byla lahoda).

Chinatown - sušené maso, docela tučná specialita, ale užívali jsme si chuť podobnou našemu českému salámu ;-) — Chinatown – sušené maso, docela tučná specialita, ale užívali jsme si chuť podobnou našemu českému salámu 😉

Chinatown - čínský obchůdek vyzdobený tradičními červenými lampiony — Chinatown – čínský obchůdek vyzdobený tradičními červenými lampiony

Chinatown KL - smlouvání je běžnou věcí nebo spíš nezbytností :-) — Chinatown KL – kraťasy, trička, brýle… za kolik? Smlouvání je běžnou věcí nebo spíš nezbytností 🙂

GuanDi Temple – čínský chrám v Kuala Lumpur (关帝庙)

Jen pár kroků od čínské tržnice se před námi objevil tento čínský chrám, omrkli jsme ho zvenku, vyfotili a pokračovali dál. Nejlepší denní doba k návštěvě chrámu je v časných ranních hodinách. Nejen, že bude kolem chrámu mnohem klidněji, ale budete také svědky, jak čínští místňáci pálí kadidlo a modlí se.

Čínský chrám GuanDi Temple – zrovna je zavřeno

Nejstarší hinduistický chrám v Kuala Lumpur (Sri Maha Mariamman)

Sri Mahamariamman, chrám téměř naproti předchozímu čínskému chrámu, na okraji ulice Petaling je nejbohatší a nejstarší hinduistický chrám, jaký můžete v Kuala Lumpur najít. Jeho historie sahá až do roku 1873 a od té doby je pro Indy důležitým místem uctívání.

Neplatí se žádné vstupné, jen 0,25 RM za úschovu bot a zapůjčení sarongu, jenom pro ženy, pánové ho zřejmě nepotřebují. Teda Matěj se ho dožadoval, ale nedostal ho. Uvnitř se štosovali Indové, brblali si modlitbu pod vousy a pak si mezi oči napatlali barevnou tečku 🙂

Malá Indie v Kuala Lumpur

Oblast s názvem Brickfields je Kuala Lumpurská Malá Indie se spoustou obchodů s indickým oblečením sárí (to je typický indický oděv pro ženy, kus látky, do kterého se zamotají :-)), kořením, indickými sladkostmi, květinami a restauracemi. My jsme se sem vydali s cílem zajít na oběd. To, že jsme v Indické čtvrti bylo hned poznat. Svět diametrálně odlišný od zbytku města. Barevná architektura, sloni, pestré zdobené sloupy a oblouky, až trochu kýčovité, ale pěkné a veselé.

Matěj našel na Foursquare vynikající indickou jídelnu, kde jsme si objednali rovnou 3 jídla, abychom toho ochutnali co nejvíc 🙂 Různě kořeněné omáčky s masem, tofu, rýže a martabak (taková zapečená placka s masem a vajíčkem). A k pití typické mangové lassi (to je takový jogurtový koktejl s ovocem) a ledový čaj s mlékem – teh tarik.

Little India - degustujeme indickou kuchyni, která je v Malajsii velice častá — Little India – degustujeme indickou kuchyni, která je v Malajsii velice častá

Všechno naprosto delikátní, jen jsme byli zvědaví, co to s námi udělá další dny… naštěstí máme asi už silné žaludky a všechna ta barvitá kořeněná jídla jsme strávili v pohodě 🙂

Pro doplnění, rukama jsme nejedli, jak to mají Indové zvykem. Vedle nás se chlapíci cpali rýží a bagrovali ji do pusy celou pravačkou. Prý si tak lépe pochutnají, no nevím, já radši vidličku a lžíci, když už tady nepoužívají nože 🙂

Little India - cukrlátka pro mlsouny — Little India – cukrlátka pro mlsouny

Little India - barevná sloní fontána — Little India – poutavá barevná sloní fontána

Část Little India určitě doporučuji na jídlo – rýže v banánovém listě a indické placky jsou vyhlášenou specialitou. Nebo se jen tak projít, zaposlouchat se do indické hudby na ulici, nakoupit květiny, ovoce a další dobroty na trhu.

Batu Caves – jeskyně s gigantickou sochou

Na návštěvu jeskyně Batu Caves (nejnavštěvovanější kualalumpurské turistické atrakce) jsme si nařídili budíky, chtěli jsme tam být mezi prvními a vyhnout se tak příchozím davům. Uberem jsme byli za půl hodiny na místě, jeskyně se nachází cca 15 kilometrů od centra města. V 8:30 se očekávaná fronta vůbec nekonala, ani vstupné se neplatilo, jen jsme se museli prodrat holubama sedícíma všude na zemi před vchodem.

Óóbr socha hinduistického boha Murugana (bůh války), celá pozlacená nás fascinovala už z fotek, ve skutečnosti je však ještě větší. Měří necelých 43 metrů, prý ji stavěli 3 roky. Je to nejvyšší socha hinduistického boha v Malajsii a druhá nejvyšší socha hinduistického boha na světě.

Batu Caves - Holubí kámoši před vchodem — Batu Caves – Holubí kámoši před vchodem

Batu Caves info:
Otevírací doba : denně 06:00 – 21:00
Vstupné: neplatí se nic

Batu Caves - už jsem skoro nahoře :-) — Batu Caves – už jsem skoro nahoře 🙂

Batu Caves - z vršku se nabízí nádherný pohled na centrum KL — Batu Caves – z vršku se nabízí nádherný pohled na centrum KL

Po zdolání schodů se před námi otevřela tajemná vápencová jeskyně, na hlavu nám stékaly kapky vody a zrovna probíhala modlitba. Chlápek tahal za provaz od zvonu a ten se následně rozezněl na plný pecky. I uvnitř jeskyně se nevyhnete schodům, po kterých se pokračuje do další části. Dva nadějní malíři se pokoušeli o své dílo, do toho kokrhá kohout a další a další hinduisté přicházejí k modlitbě.

Cestu po schodech dolů nám zpestřovali všudypřítomní opičáci. Drzoun makak šlohnul jedné Indce tašku a už se cpal banánem. Docela zábavná podívaná, ale paní byla smutná, že jí chlupáč zbaštil svačinku.

Aby těch jeskyní nebylo málo, jdeme omrknout ještě tu vedle, hezky nasvícená barevnými světýlky a po celou dobu vás doprovází příběh Rámy. Vstupné se platilo 5 RM.

Batu Caves - vedlejší jeskyně — Batu Caves – vedlejší jeskyně

Pro dobrodruhy a milovníky hadů, pavouků a další havěti doporučujeme zavítat do jeskyně Dark Cave. My jsme se jí bohužel/bohudík vyhnuli 🙂

Jízda vlakem byla taky zážitkem

Abychom pořád nejezdili jenom autem s řidiči přes aplikaci Uber, vyzkoušeli jsme si taky mašinku. Nasedli jsme u jeskyně Batu Caves a svezli se zpátky do města.Celkově je doprava v Kuala Lumpur rozmanitá a efektivní. Nabízí rozsáhlou síť autobusů, vlaků a nadzemních jednokolejek. Nejdůležitějším dopravním uzlem je stanice KL Sentral, propojuje všechny městské oblasti.

Místo lístku dostanete žlutý žeton, kterým si odpípnete a přes ježka se dostanete dovnitř. — Místo lístku dostanete žlutý žeton, kterým si odpípnete a přes ježka se dostanete dovnitř k nástupišti.

To byste nevěřili, co všechno se ve vlaku nesmí dělat :-) — To byste nevěřili, co všechno se ve vlaku nesmí dělat 🙂

Nádraží v Kuala Lumpur se od těch našich v ČR zase tolik neliší.

Národní mešita Malajsie (Masjid Negara)

Když jsme se chtěli podívat dovnitř této moderní mešity, bylo nezbytné zahalit se do jejich fialového hábitu. Muži ho nepotřebují, pokud mají dlouhé kalhoty. V tom teple nic moc, ale připadáte si, že tam docela zapadáte 🙂

Vnitřní pohled na Národní mešity Malajsie — *Masjid Negara –* Národní mešita – modlitební sál

Najdi ninju :-) — *Masjid Negara –* Najdi ninju 🙂

Dominantní minaret — *Masjid Negara –* Vysoký minaret vévodící mešitě je vidět už z dálky

Planetárium Negara v Kuala Lumpur

Vstup jako do mešity s modrou tak trochu řeckou střechou, vyčnívající modrá kopule v nás vzbudila zájem doplazit se nahoru i v tom největším vedru. Jde o národní planetárium v Malajsii a my se k němu dostali náhodou při procházce parkem Lake Garden, jehož součásti je budova planetária.

Hlavní atrakcí tohoto planetária je velkoplošné promítání vesmírných filmů. Matěj se hned hlásil, že nějaké filmy zná z festivalu v Brně. Na filmy však nebyl čas a tak jsme šli omrknout exponáty. Vstup je zdarma, platí se jen za lístky na jednotlivé filmy (kolem 6 RM, 35 korun).

Planetárium Kuala Lumpur — Celá řada exponátů a věcí, které souvisejí s vědou a astronomií

Tady máme taky jeden nebo vlastně dva exponáty :-) — Tady máme taky jeden nebo vlastně dva exponáty 🙂

Budova sultána Abdula Samada a Dataran Merdeka (Náměstí Nezávislosti )

Dalším naším turistickým cílem byla i tato budova Sultan Abdul Samad (název podle sultána z doby, kdy se stavěla), jedna z historických památek v centru města. V minulosti byla Malajsie pod koloniální nadvládou Britů. Nezávislosti dosáhla 31. dubna 1957. Stopy britské koloniální architektury zde však zůstaly. V budově byly původně umístěny kanceláře britské koloniální správy, dnes tam najdete soud a kanceláře ministerstva.

Britská koloniální architektura v Malajsii – V budově byly původně umístěny kanceláře britské koloniální správy, dnes tam najdete soud a kanceláře ministerstva.

I love Kuala Lumpur, u toho fotku mít přeci musíme, je to pár kroků právě od náměstí nezávislosti — I love Kuala Lumpur, u toho fotku mít přeci musíme, je to pár kroků právě od Náměstí Nezávislosti

Obrovská malajská vlajka – zde byla poprvé slavnostně vztyčena vlajka Malajsie po sejmutí vlajky britské – v roce 1957.

PETRONAS Twin Towers – výtahem až do nebes 🙂

Majestátní ve dne a oslňující v noci, to jsou PETRONAS Twin Towers, jimiž jsme se nechali uchvátit již první dny. Od té doby je máme stále na očích, ať jsme v jakékoliv části Kuala Lumpur. Zvenku pecka, ale jak to asi vypadá uvnitř a jaký bude výhled? To, že chceme nahoru, bylo jasné už od příletu.

A tak jsme si zarezervovali lístky. Ano, opravdu je to nutné. Lepší než druhá varianta, kdo dřív přijde, ten dřív mele. Vstupenky jsou omezené. Za lístky 85 RM (cca 500 Kč) na člověka to určitě stálo. Jediným zklamáním byl omezený čas, celkově jsme uvnitř pobyli slabou hodinu. Pro mě by to bylo akorát, ale Matěj coby hlavní fotograf a mistr time-lapsů by potřeboval minimálně ještě jednou tolik. Chodí se v houfu asi 20 lidí a průvodce vás popohání a buzeruje, ať už jdete.

První zastávka byla na mostě spojujícím obě věže, ve 170 metrech už máme slušný výhled do okolí a slabší jedinci můžou mít závratě 🙂 A ještě jedna perlička, za silného větru se mostek může hýbat, my jsme teda nic nepocítili. Po deseti minutách šup šup do výtahu a vzhůru asi do 80tého patra. Suprový výhledy na celé město a do širokého okolí jsme si mohli užít 30 minut. Pak už jsme byli nahnáni do prostoru se suvenýrama a prohlídka byla u konce.

Výška: 451,9 metrů
Počet pater: 88
Vstup: 85 RM/os.
Věže se objevily ve filmu Past (Entrapment) s Catherina Zeta Jones a Sean Connery, mrkněte na ukázku zde.

PETRONAS Twin Towers – noční pohled na věže a fontány z protější lávky

PETRONAS Twin Towers - pohled z lávky ve 170 metrech — PETRONAS Twin Towers – pohled z lávky ve 170 metrech

PETRONAS Twin Towers - 58,4 metrů dlouhá lávka, která spojuje obě věže — PETRONAS Twin Towers – pohled z lávky ve 170 metrech

PETRONAS Twin Towers - Věže jsou obloženy panely skla a nerezové oceli, která jemně odráží sluneční světlo. — PETRONAS Twin Towers – Věže jsou obloženy panely skla a nerezové oceli, která jemně odráží sluneční světlo.

Menara Kuala Lumpur — Pro porovnání nejvyšší mrakodrapy na světě. A Bílá Věž v Hradci má 72 metrů 😉

Bird Park v Kuala Lumpur – ptačí ráj

Jeden z posledních cílů, co nám v KL ještě chyběl, byl právě tento Ptačí park. Domov více než 3000 ptáků, přes 200 druhů domácích i zahraničních. Zajímavostí tohoto parku je, že se opeřenci producírují mezi vámi, jsou tam na volno a celá expozice je jedna velká voliéra. Patří snad k největší na světě (co se týče m2). Vstupné se platí 69 RM (necelých 400 korun) a na pohodovou procházku stačí prý 1,5 hodinky.

Musíme se přiznat, jsme uvnitř byli tak jednou nohou… Když jsme se sem vydali poprvé, tak už bylo pozdě a měli zavřeno. Otevírací doba parku je od 9 do 18 hod. No a při další příležitosti jsme návštěvu ptáků spojili s obědem v restauraci Hornbill, která je součástí ptačího světa a nabízí tak gastronomický zážitek uprostřed tropického pralesa. Než jsme ale uspokojili naše žaludky, spustil se pořádný liják, hromy a blesky lítaly, takže bychom viděli asi jen zmoklé slepice místo načančaných pávů.

Měli jsme ale štěstí při obědě, pár opeřených fešáků se chtělo podívat do našeho talíře. Měli jsme možnost seznámit se tak zblízka s volavkou rusohlavou a zoborožcem. Uvedený zoborožec, fešák s prapodivným zahnutým zobákem, zdobí zelenou bankovku 5 RM (já si říkala, že jsem toho ptáka už někde viděla) a je ikonou celého Bird parku. Takže jsme vlastně o tolik nepřišli a máme se v KL když tak kam vracet 🙂